Ještě nedávno tvořily naprostou většinu z lídrů světové ekonomiky země vyspělé Evropy, Japonsko a USA. Za posledních několik let, jakož i vlivem pandemie, se udály a akcelerují mnohé významné změny, které obrátily dosud zažité řády, a v následujících letech budeme svědky nového uspořádání ekonomicky nejvlivnějších zemí a měst ve světě. Globální hospodářský vývoj ovlivňovaly v této nejisté době hlavně následující trendy, jejichž celkový efekt je však nejistý, protože jednotlivé faktory a síly působí častokrát i proti sobě a jsou kontraproduktivní.
Technologická a datová revoluce
Stejně jako se svět posunul od např. jednoduchých tiskařských strojů přes sofistikované tiskárny až k internetovým online médiím, tak se nyní posouvá od relativně jednoduchých elektronických zařízení k absolutnímu vrcholu v digitalizaci. Je fascinující sledovat s jakou razancí a dynamikou technologická revoluce probíhá. Facebook používalo jen rok po jeho vzniku 6 milionů lidí a v dnešní době se pyšní počtem aktivních uživatelů za měsíc více než 2,5 mld. lidí. V roce 2009 např. pro iOS existovalo pouze cca 150 tisíc aplikací, o pět let později jich bylo již více než 1 milion. Skvělá a možná až šokující data, co říkáte?
Rychlost technologických inovací je jen jedním rozměrem technologické revoluce. Skutečnou představu o dopadech rozvoje technologií získáme až tehdy, když si ho dáme do spojitosti i s datovou revolucí, díky které se ke spotřebitelům a podnikatelům dostává obrovské množství dat a informací využitelných k další akceleraci tempa vývoje ve všech oblastech lidské činnosti. Technologie prospívající ke stírání hranic a snadná dostupnost informací jsou příslibem budoucí ekonomické prosperity nejen rozvinutých, ale i rozvíjejících se a okrajových trhů. Neomezený přístup k informacím je základním předpokladem osvěty a kvalitního vzdělání, a tak akceleruje rozmach vyspělosti mnoha zemí.
Probíhající technologickou revoluci má jistě smysl sledovat a investoři by neměli zapomínat na stálice užívající si solidně „investiční momentum“, ale určitě v souvislosti s novými trendy je zajímavé sledovat vývoj v oblasti farmaceutických firem při současné vakcinaci proti např. onemocnění COVID-19, jakož i blockchain technologie, vývoj digitálních měn či mobilních plateb, nebo testy autonomních vozů či firmy nabízející lety do vesmíru.
Úbytek a stárnutí světové populace
Světová populace stárne, to je nevyhnutelný fakt, který přidává vrásky na čele nejen demografii, ale stále častěji i politikům či ekonomům. Světová mortalita roste a fertilita prudce klesá a podle odhadů brzy nepříznivý vývoj v rozvinutém světě přestanou vyrovnávat i Čína a hlavně Indie, která patří z hlediska demografie mezi země s lepšími trendy v natalitě. Před třemi dekádami se problém stárnutí a úbytku populace týkal jen minima světových regionů, dnes tento těžko řešitelný problém trápí většinu planety. Například v takovém Thajsku se míra fertility snížila od 70. let minulého století z 5 na 1,4. Za mezní hodnotu potřebnou k udržení populace se považuje 2,1 potomka na jednu ženu, dnes ale této míry plodnosti dosahuje jen asi 40% světové populace.
Podle odhadů Eurostatu a Evropské komise se do roku 2060 německá populace sníží zhruba o pětinu a počet práceschopných mužů a žen v největší evropské ekonomice klesne od roku 2010 do roku 2060 z 54 milionů na asi 36 milionů. Méně práceschopných lidí a celkově vyšší podíl starších mužů a žen v práci přitom povede k poklesu produktivity práce a následně snížené spotřebě domácnosti, což přispěje k celkovému zpomalování ekonomického růstu.
Zrychlování globalizace
Integrační procesy, stírání komunikačních překážek, relativizace pojmu vzdálenost či odstraňování obchodních bariér jsou jednoznačně tendence, které podporují současnou globalizaci. Vývoj, jakým prochází obchod, ale dává slovu globalizace v mnoha ohledech zcela nový rozměr.
Hlavní obchodní a finanční trasy už dávno nevedou pouze mezi Spojenými státy a Evropou. Mezinárodní obchod připomíná složitý spletenec, ve kterém se mohou problémy jednoho regionu přelévat do širšího okolí během hodin, nanejvýš dní. Přesvědčit jsme se o tom mohli například v roce 2008 v souvislosti s americkou hypoteční krizí nebo při nešťastném výbuchu jaderné elektrárny ve Fukušimě. Motýlí efekt je nesmírně viditelný při každodenních extrémních jevech ve světě.
Podle WTO objem obchodu mezi Čínou a Afrikou se od roku 2000 do roku 2012 zvýšil z 9 na 211 miliard USD. Celosvětový objem peněžních toků pak od roku 1980 do roku 2007 vzrostl na 25násobek. Podobně se zvyšuje i počet lidí překračujících opakovaně hranice svých domovských států.
Expanze ekonomik míst a silná urbanizace
Globální ekonomika, to už dávno nejsou jen plně rozvinuté trhy, kterým kdesi v pozadí dělají společnost rozvíjející se a okrajové trhy. Stále větší vliv na světovou ekonomiku mají právě rozvíjející se a okrajové trhy, kterým investoři ještě donedávna nevěnovali tolik pozornosti. V současnosti patří mezi nejprogresivnější trhy seskupení tzv. B.R.I.C. Dynamika růstu rozvíjejících se trhů je fascinující, ačkoli slýcháme, že už ani Čína není tím, čím bývala dříve. Co by však za 7% růst HDP daly Spojené státy nebo evropské státy. Ještě v roce 2000 mělo 95% firem z žebříčku Fortune Global 500 sídlo v některé z vyspělých ekonomik. V roce 2025, kdy se podle předpokladů Čína stane největší světovou ekonomikou, by už měla mít sídlo v dnešních vyspělých ekonomikách jen asi polovina firem s ročními tržbami nad miliardu dolarů.
Tahounem ekonomiky v následujících letech nebudou jen největší světové metropole. Podle odhadů ekonomů a demografů bude mezi roky 2010 a 2025 generovat přibližně polovinu růstu světové ekonomiky asi 440 míst v dnešních rozvojových zemích, z nichž 95% spadá do kategorie malých až středně velkých sídel. Top nejlidnatější města Tokio, Šanghaj, Bombaj, Karáčí, São Paulo, Dubaj nebo Peking znají všichni, co ale například města jako Sin-ču na Taiwanu nebo například Wu-chan nebo Tchien-ťin v Číně. HDP čínského města Tchien-ťin bylo v roce 2010 cca 10 miliard USD, tedy přibližně stejné jako HDP švédského Stockholmu. V roce 2025 by ale jeho HDP mělo dosahovat již 625 miliard USD, což je ekvivalent celého Švédska.
Investiční rozhodování spotřebitele
Současné změny ve vývoji v globální ekonomice, posuzování a vyhodnocování výnosu, rizika a likvidity v turbulentních časech pandemie a nejistoty v ekonomice představují pro každého investora praktickou aplikaci jeho akceptace základního systému, který je nezbytnou součástí procesu rozhodování a výběru investice, kterou má ve svém investičním záměru běžný investor.
Základní systém racionálně uvažujícího investora říká, že se snažíme o dosažení co nejvyššího výnosu při co nejnižším riziku a co nejvyšší likviditě z dané investice. V praxi však není možné maximalizovat všechna kritéria současně, a proto investor musí mezi kritérii volit, aby maximalizoval jedno kritérium, a musí obětovat maximalizaci zbývajících kritérií. Pokud se však investor vzdává maximalizace některého kritéria, neznamená to však, že by toto kritérium přestal při svém rozhodování zohledňovat. V praxi se investor např. snaží dosáhnout maximálního výnosu při dané úrovni rizika a likvidity, nebo např. minimálního rizika při dané úrovni výnosu a likvidity. V této souvislosti hovoříme o vztahu kritérií v tzv. magickém trojúhelníku investování.
Z obrázku je tedy jasné, že žádná investice ani cenný papír nemůže dosáhnout všech tří cílů současně. Žádný cenný papír nemůže mít totiž současně vysoký výnos, nízké riziko a vysokou likviditu, proto se tento trojúhelník označuje jako magický. Na finančním trhu je obvykle vysoký výnos spojený s vyšší mírou rizika a vysoká míra likvidity s nižším výnosem.
Rozhodující kritérium při výběru cenného papíru bude převážně osobní preference investora, tj. zda upřednostňuje vysoké výnosy při vysokém riziku nebo investice s nízkým výnosem při nízkém riziku.
Emoční cyklus investora
Ochota podstupovat již zmíněné riziko je velmi individuální až emoční vlastnost u každého investora. Při investování a investičním rozhodování je však velkou chybou jí podléhat. Jako významný faktor při investičním rozhodování vystupuje i psychologický aspekt investora. Na rozhodovací proces investora kromě racionálního myšlení mají i vliv jeho emoce a intuice, které vyplývají z povahových a osobnostních vlastností investora. Až se časem u investice se ukáže, zda je investor schopen v době poklesu aktuální hodnoty investice překonat své aktuální pocity a zda je připraven racionálně a chladně uvažovat. A zároveň nepostupovat a nerozhodovat se ukvapeně bez emocí. Psychologický aspekt investorů v různých stádiích vývoje jejich investice znázorňuje níže uvedená křivka emočního cyklu investorů.
Neustálý vývoj v digitálních technologiích a pokroky v elektronickém obchodu znamenají, že způsob, jakým nakupujeme výrobky a služby, nebo jako investujeme, se dynamicky vyvíjí. Digitální maloobchodní prostředí nabízí nové příležitosti a mění běžnou dynamiku fyzických obchodů, protože maloobchodníci se snaží poskytovat bezproblémovou nabídku pomocí více obchodních kanálů.
Zažíváme složitost výběru, jakož i rozmanitost nabízených produktů, omnikanálový maloobchod, splývání fyzického a digitálního světa nákupů a vývoj v oblasti e-commerce, například hlasem aktivované nakupování a obchodování přes sociální sítě či verifikace investorů na dálku přes biometrické údaje s cílem zkrátit čas pro rozhodování spotřebitele, to vše ovlivňuje celkové preference a chování investorů, věrnost a budování důvěry k dané značce.
Toto všechno významně ovlivňuje podnikání v 21.století a my ve Phoenix Investor Group jsme na to připraveni a víme, že důvěra klientů se buduje velmi těžko, ale jsme připraveni Vás přesvědčit, že si ji zasloužíme. Díky našim zkušenostem v oblasti investičního poradenství Vám můžeme poskytnout služby na vysoké profesionální úrovni s prvky digitalizace a moderních aplikaci. Pravidelné investice vyžadují trpělivost, dodržení strategie a disciplínu investora. Pouze takto lze dosáhnout skutečně dobrých výsledků.
Ing. Ivan Duvač
PXI ACADEMY