Ekonomické cykly zahrnují období růstu a poklesu, přičemž pokles většinou vyvolává největší obavy investorů. Současný svět se potýká s ekonomickou recesí způsobenou pandemií koronaviru Covid - 19. Existují však strategie na omezení ztrát portfolií a dokonce zaznamenání určitých zisků i během recese.

Co je to recese?

Recese je stav, kdy dvě po sobě jdoucí čtvrtletí v roce je negativní ekonomický vývoj, tj. dochází k poklesu oproti předchozímu období. Tato dva po sobě následující čtvrtletí negativního růstu hrubého domácího produktu (HDP) jsou označována jako recese. Existují však i další definice recese. HDP je mírou všech zboží a služeb vyprodukovaných v zemi za určité období.

Recese je charakteristická oslabením aktivity, poklesem zaměstnanosti a reálných příjmů, poklesem prodeje a výroby. To znamená, že nejde o období a prostředí, které by vedlo k vyšším cenám akcií a pozitivnímu výhledu na akcie. Právě naopak. Pokud jde o trh, recese má tendenci vést ke zvýšení averze vůči riziku ze strany investorů. Ti následně hledají bezpečnější možnosti investování a uložení kapitálu, a tak se často přikloní k investování do zlata.

Jako pozitivum je možné vnímat fakt, že každá recese je většinou předvídatelná a dříve či později ustoupí. Následně dojde k zotavení ekonomiky a opětovnému růstu světového hospodářství.

Během recese mají investoři tendenci prodávat rizikovější podíl i akcie a přesouvat své investice do bezpečnějších cenných papírů, jakými jsou např. státní dluhopisy, termínované pevně úročené úložky nebo drahé kovy. Během recese je rovněž vhodné investovat do vysoce kvalitních akcií ("shares") největších a nejziskovějších společností s dlouhou historií (tzv. "Blue chips"), protože tyto společnosti mají tendenci udržet se lépe v době recese a přežít turbulentní krizové období.

Strategií, jak přežít krizi a ekonomickou recesi, je pro investora diverzifikace (rozdělení) investičního portfolia. Přestože je diverzifikace odborníky považována za nejdůležitější a bezpečnou strategii, často se na ni zapomíná. Diverzifikace investičního portfolia zahrnuje široké spektrum investičních nástrojů, a také produkty s pevným úrokem, tj. vládní dluhopisy, základní celosvětově známé akciové indexy a fondy kolektivního investování, které je obsahují (např. S&P 500, MSCIW index, DJ Index), ale i pro spotřebitele významné investice s nízkým rizikem. Dále sem můžeme zařadit i komodity (např. zlato, diamanty), jiné formy věcí s majetkovou hodnotou (typu "real estate") či jiné formy umění a uměleckých sbírek.

Jak funguje strategie investování během recese

Jedním ze způsobů, jak překlenout období recese, je pravidelné investování a s ním spojený efekt průměrování ceny a nákladů tzv. COST AVERAGE EFFECT. Klíčem k investování v době recese je držet se svého stanoveného investičního cíle a neodklání se od něj.

Makroekonomika a kapitálové trhy

Makroekonomické aspekty recese mají vliv i na kapitálové trhy. V období recese společnosti sníží obchodní investice a spotřebitelé zpomalí své výdaje. Vnímání lidí se tak změní z optimismu a očekávání pokračování dobrého období na pesimismus a nejistotu ohledně budoucnosti. Během recese se investoři často zaleknou, obávají se potenciál ně nízkých výnosů z investic a snaží se snižovat riziko svých portfolií. Tyto psychologické faktory se projevují v trendech pohybu na kapitálovém trhu.

Trendy během recese na kapitálových trzích

V období recese investoři vnímají zvýšené riziko na akciových trzích, což často vede k tomu, že požadují vyšší potenciální míru návratnosti držby akcií. Aby se očekávané výnosy zvýšily musí současné  aktuální ceny klesnout. To nastává tehdy, když investoři prodávají rizikovější podíly a přecházejí na investování do bezpečnějších cenných papírů, jakými jsou např. státní dluhopisy (tzv. "state bonds"). To, že před recesí mají akciové trhy tendenci klesat, a to často dost prudce, je způsobeno právě tím, že investoři přesouvají své investice do bezpečnějších cenných papírů.

Historie ukazuje, že akciové trhy mají schopnost sloužit jako hlavní ukazatel recese. Dobrou zprávou pro investory je i to, že i při poklesu na akciových trzích lze nalézt relativně slabá místa společností, které dokáží i v době krize profitovat. Historicky jedním z bezpečnějších míst na akciovém trhu jsou spotřebitelské základny. Spotřebitelskými základnami rozumíme výrobky a zboží, které mají zákazníci tendenci kupovat bez ohledu na ekonomické podmínky nebo jejich finanční situaci. Základním zbožím pro spotřebitele jsou zejména potraviny, nápoje, alkohol, tabák, dámská hygiena a zboží pro domácnost. Jde většinou o zboží a výrobky, které by průměrná domácnost vyňala ze svého rozpočtu jako poslední.

Investování v období expanze

Tak jako v období recese, i v době, kdy se ekonomika začne zotavovat, tedy během oživení ekonomiky, je třeba dávat si pozor na iracionální emoční chování, a hlavně na makroekonomické faktory. Jedním z nástrojů, které vláda nejčastěji používá ke snížení dopadů recese, je lehká měnová politika - snižování úrokových sazeb s cílem zvýšit nabídku peněz, odradit lidi od úspor a podpořit výdaje. Celkovým cílem v konečném důsledku je zvýšení hospodářské činnosti.

Jedním z vedlejších účinků nízkých úrokových sazeb je však zvýšená poptávka po rizikovějších investicích s vyšší návratností. Výsledkem je, že akciové trhy mají během hospodářských oživení tendenci dosahovat velmi dobré výsledky. Některé z nejvýkonnějších akcií využívají provozní pákový efekt jako součást svých probíhajících obchodních aktivit, aby rychle dohnaly ztráty.

Pákový efekt může ublížit během recese, ale funguje dobře během dobrých období, kdy umožňuje firmám, které se zadlužují, růst rychleji než společnostem, které tak nečiní. Růstové akcie a akcie s nízkou kapitalizací mají také tendenci dobře se vyvíjet během hospodářského oživení a ekonomické konjunktury.

Rizikové a výnosové obavy

Zvýšená poptávka po riziku se na trzích s pevným úrokem a příjmem projevuje vyšší poptávkou po úvěrovém riziku. To zvyšuje atraktivnost podnikového dluhu (podnikové dluhopisy) všech stupňů a dluhu krytého hypotékou - ceny stoupají a výnosy klesají. Na druhé straně mají investoři tendenci přesouvat se z amerických státních dluhopisů do korporátních dluhopisů, tlačit tak ceny dolů a výnosy nahoru.

Stejná logika platí i pro komoditní trhy, což znamená, že rychlejší ekonomický růst zvyšuje poptávku, která zvyšuje ceny surovin. Je třeba si uvědomit, že s komoditami se obchoduje na globální bázi, tj. americká ekonomika není jediným motorem poptávky po těchto zdrojích.

Když nastane recese, je nejlepší zaměřit se na dlouhodobý horizont, řídit své expozice a tituly v investičním portfoliu, minimalizovat riziko a vyčlenit kapitál na investice během oživení.

Na to je třeba dodržovat disciplínu v investování (tj. investovat pravidelně) a hlavně nevstupovat do riskantních spekulativních investic v době extrémního optimismu.

V době krize mají společnosti se silnými účetními rozvahami, včetně společností s malým dluhem a zdravými hotovostními toky a dobrým cashflow, tendenci dosahovat mnohem lepších výsledků. Tyto společnosti celkově lépe zvládají hospodářský pokles a financování svých operací i přes recesi v ekonomice, jak společnosti se značným provozním dluhem a slabými hotovostními toky.

Z výše uvedených informací vyplývá, že vítězem pandemické krize jsou firmy z potravinářského sektoru, supermarkety, drogerie, společnosti zabývající se dezinfekcí, farmaceutické společnosti, IT sektor a e-shopy. Na straně poražených stojí strojírenský průmysl a automotive, letecký a turistický průmysl, které v současné situaci výrazně ztratily.