Jak můžeme chápat pojem inflace a proč je tak důležitá?
Na úvod trochu z ekonomické teorie a terminologie. Inflaci lze považovat za jedno z nejznámějších slov v ekonomii a v jednoduchosti řečeno měří, o kolik určitý soubor zboží a služeb v zemi zdražil za určité pozorované období, obvykle za poslední rok. Inflace je dlouhodobě i démonizována, protože v minulosti uvrhla mnohé země na dlouhé roky do nestability a ekonomické krize. Centrální bankéři po celém světě často touží po tom, aby byli známi lidem jako tzv. „inflační jestřábi“ a hlídali zdravou úroveň inflace pro ekonomiku a vývoj společnosti.
Mnozí politici v minulosti často vyhráli i volby s příslibem boje proti inflaci a pokud tak neučinili, v dalších volbách následně ztratili získanou povolební moc. Inflaci dokonce vyhlásil tehdejší americký prezident Gerald Ford v roce 1974 za amerického nepřítele číslo 1 pro USA.
Mnoho zemí se v minulosti skutečně potýkalo s vysokou inflací – a v některých případech s hyperinflací 1 000 % a více ročně. V roce 2008 Zimbabwe zažilo jeden z nejhorších případů hyperinflace vůbec, s odhadovanou roční inflací na jednom místě 500 miliard %. Takové vysoké úrovně inflace byly katastrofální a země musely přijmout těžká a bolestivá politická opatření, aby inflaci vrátily na rozumnou úroveň, někdy se vzdaly i své národní měny, jak to bylo i v Zimbabwe.
Inflace jako míra růstu cen za dané časové období je dost širokým označením, například celkovým zvýšením cen nebo zvýšením životních nákladů v zemi. Dá se však vypočítat a definovat i přesněji – pro určité zboží, například jídlo, nebo pro služby, jako je například kadeřnictví. Bez ohledu na kontext, inflace představuje o kolik je relevantní zboží nebo služba za určité období, nejčastěji rok, nákladnější, tj. dražší.
Příliš velká inflace může znamenat, že se ekonomika „přehřívá“, zatímco velmi nízká inflace může být předzvěstí hospodářské recese. V závislosti na zvoleném souboru použitého zboží a služeb se počítá několik typů hodnot inflace, které se sledují jako inflační indexy. Nejběžnější používanými indexy inflace jsou index spotřebitelských cen (CPI) a index velkoobchodních cen (WPI). Index výrobních cen (PPI) se také používá pro měření inflace ve vztahu k výrobcům.
Aktuální vývoj inflace v SR
Meziroční míra inflace na Slovensku vzrostla v květnu 2021 na 2,2 %, z 1,6 % v dubnu, nad očekáváním trhu na úrovni 1,9 %. Šlo o nejvyšší míru inflace od března 2020, taženou především cenami dopravy (10,7 % oproti 9,3 % v dubnu), kdy pohonné hmoty odráží nejen postupný růst cen, ale i bazický efekt, kdy náklady na ně prudce poklesly před rokem v květnu kvůli vrcholu první vlny pandemie. Další tlak na růst přinesly ceny alkoholických nápojů a tabáku (7,7 % oproti 8,7 %); komunikace (6,6 % oproti 6,5 %); vzdělávání (3,6 % oproti 3,4 %); restaurace a hotely (3,3 % oproti 2,7 %) a různé zboží a služby (2,9 % oproti 2,5 %). Mezitím nadále klesaly náklady na potraviny a nealkoholické nápoje (-0,8 % oproti -1,1 %). Spotřebitelské ceny měsíčně rostly o 0,8 %, po zvýšení o 0,2 % v předchozím měsíci a překonání tržních odhadů o 0,6 %.
Aktuální vývoj inflace v USA
Roční míra inflace v USA se v květnu 2021 zrychlila na 5 % z 4,2 % v dubnu, a nad tržní prognózu 4,7 %. Jde o nejvyšší hodnotu od srpna 2008 při nízkých bazických účincích z minulého roku, kdy pandemie koronaviru silně zasáhla ekonomiku, rostoucí poptávka spotřebitelů po opětovném otevření ekonomiky, prudký růst cen komodit, omezení dodávek a vyšší mzdy, kdy společnosti se potýkají s nedostatkem pracovních sil. Největší nárůst cen zaznamenal benzín (56,2 %), ojeté osobní a nákladní vozidla (29,7 %), služby obslužného plynu (13,5 %), dopravní služby (11,2 %) a oděvy (5,6 %). Náklady na bydlení se zvýšily o 2,2 % a potraviny se zvýšily také o 2,2 %.
Střední meziroční inflační očekávání v USA vyskočila 7. měsíc po sobě na nové rekordní maximum 4 % v květnu 2021. Očekávání se zvýšila i v souvislosti se změnami cen domů a nájmů, příjmů a růstu výdajů. Mezitím se střednědobé inflační očekávání v tříletém horizontu zvýšilo na 3,6 % z 3,1 %, což je druhá nejvyšší úroveň vůbec. Nárůst v obou horizontech je obzvláště výrazný u respondentů ve věku 60 let a více a mezi osobami s maturitou nebo nižším vzděláním.
Aktuální vývoj inflace v ČR
Meziroční míra inflace v České republice mírně klesla na 2,9 % v květnu 2021 z 3,1 % v dubnu, zejména v důsledku poklesu cen potravin a nealkoholických nápojů o 1,3 %, což byl nejprudší pokles od září 2016. Ceny vepřového masa byly nižší o 10 %, vejce o 8,9 %, ovoce o 4 % a zelenina o 7,4 %. Na druhé straně největší tlak na růst měly náklady na dopravu (9,6 %), konkrétně motorová vozidla (6,9 %) a automobilová paliva a maziva (22 %), alkoholické nápoje a tabák (9,8 %) a bydlení a veřejné služby (1,8 %). Spotřebitelské ceny na měsíční bázi mírně vzrostly o 0,2 %, což představovalo pokles z dubnového růstu o 0,5 %.
Aktuální vývoj inflace v Rakousku
Meziroční míra inflace v Rakousku se zvýšila v květnu 2021 na 2,8 % z 1,9 % v předchozím měsíci. Šlo o nejprudší nárůst spotřebitelských cen od prosince 2012, který byl způsoben především nízkým základním rokem cen pohonných hmot a energií. Nejvýraznější tlak na růst tedy zaznamenaly ceny dopravních prostředků (5,3 % oproti 3,5 % v dubnu); následovalo bydlení a veřejné služby (3,0 % oproti 2,9 %), poháněné především vyšším nájmem. Dalším pozitivním příspěvkem byly ceny potravin a nealkoholických nápojů (1,8 % oproti 0,2 %); domácí potřeby a údržba (2,9 % oproti 1,3 %), především kvůli nákladnějšímu nábytku; a oděvy a obuv (2,4 % oproti 0,0 %). Spotřebitelské ceny se každý měsíc zvýšily o 0,3 %, čímž se odrazily od poklesu o 0,1 % v předchozím měsíci.
Jak tedy ochránit volné zdroje před jejich znehodnocováním inflací?
Odpověď se skrývá v rozumném investování do akcií a do dluhopisů přímo nebo přes investiční platformy do fondů kolektivního investování – PF a ETF, namísto držení zbytečné hotovosti na bankovních vkladech. Statistiky za posledních více než 100 let hovoří velmi jasně. Podle dostupných údajů, americké akcie přinesly nominální výnos téměř 10 % ročně, což je po očištění o místní inflaci zisk kolem 7,5 % ročně. Státní dluhopisy zase 5 %, čili po očištění inflace okolo 2,5 % ročně. Podnikové dluhopisy se umístily mezi akciemi a státními dluhopisy na úrovni čistého výnosu cca 4,5 % p. a.. I po započtení různých poplatků souvisejících s jejich koupí, držením a se zdaněním, s velkou rezervou investice porazily inflaci.
Ing. Ivan Duvač
PXI ACADEMY