Na Slovensku jsme zvyklí, a je to také v Ústavě SR, dostávat vzdělání zdarma, ale jako rodič dvou školáků dobře vím, že realita je zcela jiná. Mnohé prestižní univerzity v USA či v Evropě jsou do značné míry zpoplatněny. Jaké jsou tedy možnosti řešení stipendií a tzv. studentského dluhu v zahraničí?
Požadavky na zrušení studentského dluhu byly před posledními volbami v USA velkým politickým tématem prezidentské kampaně, ale také výzvou pro aktivisty z hnutí Occupy Wall Street, ale tento nápad se stal momentálně hlavním bodem v Bidenově administrativě. Dospělo to až do stavu, kdy vláda USA zavedla dárek pro mladé, a to odpuštění dluhů, protože hrozil kolaps s osobním bankrotem u mnoha mladých absolventů bez práce, kteří mají na krku velké exekuce.
Průměrný dar prominutí pohledávek ze studentských půjček činil až 20 000 USD, aby byli mladí Američané s vysokoškolským diplomem bez práce schopni fungovat a nebýt doživotními delikventy v úvěrovém registru pro nesplácení oné studentské půjčky. Odpuštění části dluhů přišlo poté, co ministerstvo školství v USA v březnu souhlasilo s úplným zrušením dluhů od dlužníků, kteří úředníkem na finančních úřadech dokázali, že jejich školy zaváděly v souvislosti s poskytnutím studentské půjčky při uzavírání neférových úvěrových smluv a skrytými náklady. S tím je spojeno zhoršení kreditů a vyhlídek při vyřizování úvěrů na bydlení, či s koupí auta nebo vůbec při hledání atraktivního zaměstnání.
Šokující výše amerického dluhu studentů v minulém roce 2020 dosáhla až neuvěřitelných 1,7 bilionu USD !!! Američtí demokraté, včetně šéfa Senátu Chucka Schumera, vyzvali nového prezidenta Bidena, aby využil svou moc na vymazání studentských dluhů dlužníkům až do výše 50 000 USD. Tento extrémní návrh by zcela eliminoval dluhy až pro více než 34 milionů mladých Američanů a podle některých odhadů by to mělo stát až 1 bilion USD – to je téměř tolik, co USA vynaložila na pomoc s bydlením za poslední dvě desetiletí.
Jak se k tomuto kritickému bodu USA dostaly?
Podle veřejně dostupných údajů, více než 42 milionů lidí v USA – tj. zhruba každý šestý dospělý Američan – má studentský dluh, který v průměru představuje zhruba 30 000 USD za čtyřletý vysokoškolský diplom. Způsobilo to i zveřejnění statistik, kde průměrný zaměstnanec na plný úvazek za celý rok ve věku nad 25 let, spolu s bakalářským titulem (ale ne vyšším stupněm), vydělá zhruba o 70% více, než pracovník se středoškolským vzděláním. A právě vidina lepších příjmů a celkového blahobytu života zapříčinila obrovskou poptávku po vysokoškolském titulu a s ní i nárůst studentských půjček.
Finanční stres z těchto typů půjček, které pro čerstvé absolventy přinášejí průměrné měsíční náklady na splátku úvěru ve výši téměř 400 dolarů, byl příčinou vzniku odporu a hnutí, které obvinilo vládu USA z finančního defaultu jedné tzv. „ztracené generace studentů“.
Téměř pětina těchto mladých dlužníků je před osobním bankrotem a další miliony v prodlení splátek, které jsou splatné krátce po ukončení studia bez ohledu na zaměstnání nebo příjem. Vláda USA, která momentálně vlastní více než 90% těchto dluhů odhaduje, že zhruba třetina z nich nebude nikdy splacena!? A to může být spouštěčem nové finanční krize.
Předchozí snahy Trumpovy administrativy o řešení tohoto problému se zaměřovaly pouze na dlužníky, které zavázaly ziskové univerzity díky poplatkům a vyhlídkám na lepší zaměstnání po ukončení studia. Níže uvádím pro ilustraci nabídky poskytovatele studentských půjček a určitě za pozornost stojí průměrná výše fixní úrokové sazby při dlouhém horizontu a neexistence stropu maximálního úvěru. Zároveň rychlost získání půjčky za 3 minuty na pár kliků je stejně lákavá.
Rada ekonomických poradců (CEA), která minulé volební období v USA prováděla ekonomický výzkum pro Bílý dům, v obsáhlé 77 stranové výzkumné zprávě mimo jiné napsala, že vidí hrozby a negativa v masivním nárůstu půjček a růstu defaultů studentských půjček. CEA pohrozila i názorem, že nárůst studentského dluhu je stejný, jako růst hypotečních úvěrů, které nakonec vedly k finanční krizi. Základním argumentem podle CEA je, že míra zadlužení, která pochází z dluhu u studentů, je jiná, než u hmotného zboží, které pochází z hypotéky. Zpráva dále píše: „Na rozdíl od půjčky, která slouží pro běžné výdaje, dluh na studentské půjčky je investicí do lidského kapitálu, který se obvykle vyplácí prostřednictvím vyšších příjmů a zvýšení produktivity“. Na konci dne uvidíme jak to dopadne, ale myslím si, že je tu jisté ekonomické déjà vu z let 2007-2008.
A jak je to v Evropě a v ČR?
Na rozdíl od USA o něco lepší situace je ve Velké Británii, kde je průměrná dluhová zátěž sice o něco vyšší, ale vláda zajistila programy, které snižují dluhy mladých Britů po škole na určitých pracovních místech ve veřejné službě nebo ve státní správě, a spojují splácení těchto úvěrů s příjmy od pracovních míst ve veřejném sektoru. Školné v GB, jehož výše se pohybuje kolem £ 9000, je možné financovat neobchodní studentskou půjčkou poskytovanou britskou vládou. Požádat si o ni může kdokoliv. Nezáleží na příjmu rodičů, nevyžaduje se ani ručení majetkem nebo ručitelem. Jedinou podmínkou je občanství jedné z členských zemí Evropské unie. Částka, kterou si student půjčí, je ve většině případů vyplacena přímo univerzitě. Velkou výhodou britského systému je, že student začne splácet půjčku nejdříve rok po ukončení studia, a to jen v případě, že bude jeho roční příjem vyšší než stanovená hranice. Momentálně je to £ 21 000 ročně. Z každé měsíční výplaty si přitom britská vláda strhává 9%. V případě, že student nebude schopen do 35 let částku splatit, nebo v případě jeho smrti, půjčka jednoduše propadne. Otázkou však bude, jestli to zůstane zachováno v plné míře i po Brexitu…
Na rozdíl od USA či Velké Británie je sice v ČR deklarované bezplatné školství, ale i u nás máme menší problém se studentským dluhem. Akorát nesvítí na našich soukromých účtech, ale na tom státním, a splácíme ho my všichni daňoví poplatníci SR. To jsou ti daňoví poplatníci, z nichž stále většina nemá vysokoškolské vzdělání a skládají se na to přes regresivní daně v podobě nepřímých spotřebních daní na financování VŠ vzdělání svým spoluobčanům, v lepším případě na pět let investice do jejich kariéry. V horším případě na pět let prodloužené bezstarostné mládí.
Průměrný Slovák si musí na roční školné odkládat několik let. Samozřejmě při rozhodování kam na vysokou školu, hraje roli pro studenta parametr kvalita studia a samotná reputace univerzity, a uplatnění se jejích absolventů na trhu práce. Tehdy jde finanční faktor do pozadí, a cílem je primárně kvalita vzdělání, do kterého se rozhodně vyplatí investovat. Je to i jeden z nejčastějších investičních cílů rodičů, kteří chtějí investovat přes nás do podílových fondů či ETF.
Ambiciózní studenti, kteří sní o životě a studiu v zahraničí, mají právo na pobírání stipendia. Možnosti jsou dvě. Požádat o stipendium na Slovensku nebo v zahraniční zemi budoucího studia. Na Slovensku existují a jsou pro studenty k dispozici stipendijní programy od různých nadací nebo od nejznámější agentury poskytující stipendia na Slovensku s názvem SAIA. Stipendia jsou určena primárně pro studenty, kteří chtějí jít do zahraničí na maximálně roční stáže či výměnné pobyty, ale je třeba podívat se na podmínky pro každé stipendium individuálně v té dané zemi. Výše podpory stipendia je různá. Přesto stipendium nedokáže vždy pokrýt všechny výdaje. Kromě školného musíte platit ubytování, stravu, cestování či učebnice, které také nejsou nejlevnější. Jelikož už víme, že v některých zemích vyspělého světa funguje systém, který umožňuje studentům pobírat nekomerční půjčky od státu, tak tento trh se na Slovensku stále jen rozvíjí.
Uvidíme, kdy v tomto ukazateli studentských půjček doženeme vyspělé země typu USA či GB, nebo raději ne…?
Ing. Ivan Duvač
PXI ACADEMY
