Odpověď se skrývá v matematice. Kdo touží po bohatství, měl by se zaměřit na začátek své cesty. První milion je nejtěžší dosáhnout, ale jakmile ho máte, začne platit pravidlo, že peníze generují další peníze. To je dáno matematickými principy, které jsou univerzální. Překonání této první náročné fáze však vyžaduje více než jen matematické dovednosti. Naštěstí mnoho lidí již tuto cestu prošlo a jejich zkušenosti mohou být inspirací.

Nejdříve je třeba podívat se na to z matematického pohledu. Pokud by někdo měsíčně spořil 5000 korun a dosahoval ročního výnosu sedm procent, dosažení jednoho milionu by mu trvalo více než 11 let. Druhý milion by však získal už za šest let, třetí za 4,5 roku a zvýšení svého bohatství z osmi na devět milionů by mu zabralo asi rok a půl. Tyto údaje ukazují, proč je klíčové začít investovat co nejdříve.

Je nutné dosáhnout bodu, kdy úroky převýší vkládanou částku, protože výnosy z investic v dlouhodobém horizontu tvoří větší část portfolia. V uvedeném příkladu k tomu dojde po 10 letech. Teprve tehdy portfolio začne generovat měsíční výnos převyšující vklady. Po 30 letech budou původní vklady představovat 1,8 milionu korun, zatímco úroky dosáhnou 4,05 milionu.

Nejtěžší částí procesu bohatnutí je rychle vytvořit dostatečný kapitál, aby finanční trhy mohly začít pracovat ve váš prospěch. Jak ale dosáhnout prvního milionu? Ekonom by doporučil snížit své časové preference, tedy nekonat podle impulzů sociálních sítí a moderního marketingu. Je potřeba přijmout koncept složeného úročení, tedy exponenciálního růstu.

Často se uvádí příklad koupě kávy ve Starbucks, která stojí kolem 130 korun. Investor by se na tuto kávu díval jako na peníze, které za 15 let mít nebude – konkrétně 163 tisíc korun (a ve třicetiletém horizontu by to bylo 612 tisíc korun). Pokud by tyto peníze místo toho investoval, dosáhl by této částky. Denní nákup této kávy pak znamená nemít v budoucnu 813 tisíc korun (nebo přes tři miliony za 30 let).

V USA je jedním z nejznámějších finančních odborníků Sam Dogen, známý jako „Finanční samuraj“. Ve svém příspěvku detailně popisuje cestu k bohatství a sdílí zkušenosti ze svého života. Klíčovým doporučením je být na začátku aktivní a agresivní – učit se, pracovat, přivydělávat si a minimalizovat zbytečné výdaje, tedy vždy se ptát, zda je nutné utratit za drahou kávu.

V českém kontextu to znamená využít bezplatného vysokoškolského vzdělání, najít perspektivní obor a pracovat už během studia. Přivydělávat si například v gig ekonomice, jako je rozvážení jídla. Přebytečné peníze by mladý člověk měl agresivně investovat, primárně do akciových trhů. Investice do kvalitních informací, které šetří čas a peníze, jsou také zásadní.

Je důležité využít státní podporu investování, vést si podrobnou evidenci domácího rozpočtu pomocí dostupných aplikací. Vzdělávací kurzy lze financovat z evropských fondů. Železnou rezervu je vhodné umístit na nejlépe úročené spořicí účty. Nezapomenout refinancovat drahou hypotéku, pokud je to možné za výhodnějších podmínek, a obecně se naučit nakládat s dluhem. Dále se vyplatí vyjednávat o nižších cenách energií, protože tím lze ušetřit tisíce.

Jak bohatství narůstá, je důležité nepropadnout pokušení zvyšovat své výdaje úměrně rostoucím příjmům. Podle finančního samuraje není důvod kupovat nové drahé auto nebo mobilní telefon. Skutečně bohatí lidé na první pohled nevypadají bohatě. Zdravé bohatství by mělo poskytovat osobní uspokojení, ne být vystavováno na odiv.

Osvojit si tuto mentalitu není snadné, což je důvod, proč mnoho lidí končí ve skupině známé v USA jako HENRY – jedinci s vysokými příjmy, kteří se však nestávají skutečně bohatými. V Česku jsou za bohaté považováni lidé s alespoň 10 miliony korun. Tato hranice se mění, protože mít milion dnes není totéž jako v roce 1993, kdy dnešní milion odpovídal 295 tisícům korun v minulosti. Naopak, milion v roce 1993 by dnes měl hodnotu 3,4 milionu korun.