Trh s kryptoaktivy se v posledních letech rychle rozšiřuje a prohlubuje. Zároveň roste počet poskytovatelů kryptoaktiv a souvisejících služeb. Určitě jste většina z Vás, našich čtenářů, zaznamenala v posledních letech i rostoucí trend nabídky a možnosti investování do různých kryptoaktiv, a hlavně do jedněch z jejich typů různých kryptoměn.

I když se kryptoměny staly stabilní součástí ekonomického světa, určitě je třeba být neustále ostražitý a racionálně uvažující investor. A právě se současným děním na trzích kryptoaktiv nabádáme ke zvýšené míře obezřetnosti zejména v souvislosti s historickými extrémními nárůsty nejznámější kryptoměny – BITCOINU.

Jeden z hlavních důvodů extrémního růstu je zvýšená poptávka a vidina extrémně vysokých výnosů daných neustálým přílivem nových drobných investorů, ale i jednorázových extrémních nákupů velkých hráčů typu miliardových nákupů od Tesly a E. Muska. V souvislosti s tímto aktuálním šokujícím nárůstem BITCOINU je určitě dobré si více říct, co jsou to KRYPTOAKTIVA a KRYPTOMĚNA a jaká možná rizika kromě možných zisků s sebou nesou.

Kryptoaktiva je sice možné legálně používat, avšak kromě daňové oblasti a oblasti prevence před praním špinavých peněz (AML) nejsou kryptoaktiva na Slovensku ani v Česku či jinde ve světě regulovaná. Momentálně však probíhá příprava evropské regulace kryptoaktiv, která již brzy stanoví jednotná pravidla pro trh s kryptoaktivy v EU.

Úvodem určitě poukážeme na častý omyl u investorů. I když se to na první pohled nezdá, je velký rozdíl mezi digitální měnou a elektronickými penězi. Když platíme bankovními kartami nebo telefonem či hodinkami, používáme elektronické peníze. Podobně i při bankovních převodech.

Stále méně potřebujeme bankovky a mince a stále intenzivněji používáme jejich elektronické varianty. Stále však platí, že tyto formy peněz jsou navázány na „tradiční“ peníze (bankovky a mince), které vydává centrální banka. K obecně uznané digitální měně se dostaneme až tehdy, když centrální banka přestane tisknout bankovky nebo razit mince a do oběhu pošle už jen digitální nuly a jednotky. Jinak řečeno, už nepůjde jen o pohodlnou alternativu utvořenou komerčními institucemi (elektronické peníze), ale už na samém počátku centrální banka emituje (nebo vydává) nehmotné peníze (digitální měna).

Ve skutečnosti již v současnosti platí, že centrální banka uskutečňuje velkou část transakcí s komerčními bankami pouze ve virtuálním prostoru (tam už digitální měna existuje). Vztah občana a centrální banky je však stále na bázi papíru a kovových mincí. Digitální měna jsou peníze vytvořené ve virtuálním prostředí bez přímé vazby na fyzické peníze.

Co jsou to kryptoaktiva?

České ani slovenské právní předpisy nedefinují pojem „kryptoaktivum“. Ani ve světě neexistuje jednotná ustálená definice tohoto pojmu a nového fenoménu. „KRYPTOAKTIVUM“ bychom mohli definovat, resp. splňuje zpravidla tyto následující znaky:

• je digitálním vyjádřením hodnoty nebo práva
• lze jej elektronicky přenášet a uchovávat
• využívá technologii distribuované databáze záznamů ( tzv. DLT ) – např. „blockchain“

Na co se kryptoaktiva využívají a jaké typy kryptoaktiv známe?

Kryptoaktiva mají v širší společnosti a moderním světě různé způsoby použití:

• platby – dají se využít na nákup a prodej různých zboží a služeb
• investice/spekulace – na změně ceny a hodnoty různých kryptoaktiv je možné i výrazněji vydělat, ale i značně prodělat
• užitková funkce – umožňují přístup ke konkrétní službě nebo k produktu poskytovaných osobou, která je vytvořila – např. blockchain, katastrální údaje, evidence a ochrana autorských práv …

Naše legislativa klasifikaci kryptoaktiv neupravuje. Ve světě existuje mnoho různých klasifikací, nejčastěji je zvykem používat dělení kryptoaktiv podle jejich funkce využití, a to na:

    1. Platební tokeny

• kryptoaktiva, která se využívají jako prostředek výměny (kryptoměna, virtuální měny)
• nevážou se k nim žádná práva

    2. Užitkové tokeny (utility tokens)

• umožňují přístup ke konkrétní službě nebo k produktu poskytovaných osobou, která je vytvořila
• vážou se k nim práva využívat určené produkty a služby

    3. Investiční tokeny (security tokens)

• mají podobné funkce jako cenné papíry
• vážou se k nim konkrétní práva – např. vlastnické právo, právo podílet se na výnosech/zisku, právo na kupón a jistinu
• dle naši právní úpravy nelze kryptoaktiva považovat za cenné papíry

Jaká rizika jsou spojena s „investicí do kryptoaktiv a kryptoměn“?

Riziko extrémní cenové volatility (změny hodnoty)

Pohyb ceny je při kryptoaktivech mnohem výraznější než u jiných investičních nástrojů a aktiv. Kryptoaktiva často vykazují znaky tzv. „cenové bubliny“ a v nejhorším případě může hodnota investice do nich i výrazně klesnout až na nulu.

Chybějící právní ochrana

Společnosti, které poskytují služby kryptoaktiv, nejsou regulovány a nedohlíží na ně národní banky typu ČNB, NBS, ECB, či FED. Investor, který investuje do různých forem kryptoaktiv, tedy není na rozdíl od běžných investorů, kteří investují na kapitálovém trhu v ČR nebo EU či různé po světových burzách, nijak specificky chráněn.

Pokud společnost poskytující služby kryptoaktiv přestane fungovat, stane se například terčem kyberútoku, zpronevěry či podvodu, investor nemá nárok na žádnou náhradu od státu. Selhání subjektů, které působí na trhu s kryptoaktivy, jsou přitom mnohem častější, než je to mezi dohlíženými subjekty finančního trhu (banky, obchodníci s cennými papíry a podobně).

Nedostatečné informace

Na trhu existují tisíce různých forem kryptoaktiv. K mnohým z nich nejsou k dispozici žádné nebo jen sporadicky relevantní a komplexní informace a mnohé dostupné informace o kryptoaktivech na internetu jsou často zkreslující nebo přímo zavádějící.

Podvody

Chybějící regulace a značná míra anonymity představují ideální prostředí pro podvody a šedou ekonomiku. Jelikož investoři nemají dostatek zkušeností s kryptoaktivy, stanou se tak snadněji obětí případného finančního podvodu. Množství podvodů na tomto neregulovaném trhu s kryptoaktivy je mnohem větší, než je tomu v ostatních sektorech finančního trhu.

Ztráta jedinečného přístupu ke kryptoaktivům

Pokud investor ztratí svůj jedinečný privátní klíč (private key) ke své virtuální peněžence, dojde i ke ztrátě jeho přístupu ke svým kryptoaktivům. Na rozdíl od zapomenutého hesla k internetovému bankovnictví je ztráta privátního klíče nezvratná. Pokud privátní klíč k peněžence zná pouze samotný investor, jeho případní dědicové se po smrti držitele např. kryptoměn nedostanou k jeho kryptoaktivům.

Kybernetický útok

Investor může přijít o kryptoaktiva i pro velmi časté kybernetické útoky, v rámci kterých získá útočník přístup k jeho peněžence. Poskytovatelé služeb kryptoaktiv zpravidla takového investora neodškodní. Více o rizicích spojených s investicemi do kryptoaktiv si můžete přečíst také v upozornění Evropských orgánů dohledu (EBA, ESMA, EIOPA).

Rady PHOENIX INVESTORA, jak zmírnit rizika spojená s investicí do kryptoaktiv?

• pokud už jste se přece jen rozhodli i přes naše upozornění na rizika, tak nikdy neinvestujte do kryptoaktiv víc, než si můžete dovolit zcela ztratit – „TOTAL FAILURE“
• buďte připraveni na extrémní změnu hodnoty– „EXTRÉMNÍ VOLATILITU“
• důkladně si prověřte všechny informace o kryptoaktivech, jakož i o protistraně, která danou službu kryptoaktiv nabízí
• nastudujte si způsoby, jak lze kryptoaktiva bezpečně uschovávat– „TREZOR a PENĚŽENKA“
• dodržujte bezpečnostní opatření na hardwarových zařízeních, která využíváte na přístup ke kryptoaktivům – zabezpečené wifi připojení atd.
• zkontrolujte, že máte bezpečně zaznamenán privátní klíč ke své peněžence – pro případné použití vzdálené budoucnosti nebo pro dědění.

Finanční skupina PHOENIX INVESTOR GROUP vnímá toto aktuální téma kryptoaktiv a jednotlivých nabízených kryptoměn za vysoce probírané a velmi populární zejména mezi mladými investory a v IT komunitě, avšak upozorňujeme, že jde o vysoce rizikovou a poměrně spekulativní oblast pro běžné neprofesionální retailové investory.

Je naší doménou a posláním chránit běžné drobné investory a poukazovat i na všechna zmíněná a dostupná rizika spojená s touto formou investice do různých typů kryptoaktiv. A závěrem chci poukázat momentálně na neexistenci přísnějších regulací tohoto krypto-sektoru a ani kontrolu distribuce těchto typů forem investičních nástrojů kryptoaktiv mimo regulovaný finanční trh.

Ing. Ivan Duvač
PXI ACADEMY