Zlato se v úterý 7. 7. 2020 odpoledne poprvé za téměř devět let obchodovalo za cenu nad 1 800 dolarů za unci, když se investoři obávající z opětovného šíření viru vrhli znovu do bezpečných přístavů a ​​ve středu ráno "tradovali" nad touto úrovní.

Analytici Goldman Sachs vidí drahocenný kov ještě výše. Banka 19. června stanovila nový 12měsíční cenový cíl 2 000 dolarů za unci zlata, přičemž uvedla, že investiční poptávka bude pravděpodobně nadále růst, i když se hospodářství postupně zotavuje. Zlato je pro investory již dlouho oblíbenou investicí a možná není překvapující, že v době, kdy celosvětová poptávka centrálních bank a velkých investorů po zlatě vzrostl, se občané obracejí na zlato, aby chránili své bohatství před rizikem inflace, vlivem tištění nových peněz tzv. "Helicopter money".

Co jsou to peníze z helikoptéry?

Ekonomická teorie monetarismu vychází z toho, že existuje souvislost mezi množstvím peněz, které jsou k dispozici v hospodářské oblasti a hospodářským růstem. Podle tohoto modelu by centrální banka měla rozšířit nabídku peněz v oběhu, když je ekonomika v útlumu a sotva reaguje na klíčové změny úrokových sazeb. Aby bylo možné tuto zásadu jasně popsat, ekonom a laureát Nobelovy ceny Milton Friedman použil v roce 1969 obrázek vrtulníku, který odhazuje peníze, čímž stimuluje spotřebu, což by mělo vést k nové rovnováze v hospodářském systému. Nejblíže k této možnosti by byla teoretická varianta, ve které Evropská centrální banka (ECB) převede přímo každému občanovi v prostoru určité měny měsíčně částku, dokud inflace nedosáhne cíl 2 %, který stanovily měnové orgány.

Němečtí investoři se hrnou na zlato

Výsledky z dostupného průzkumu v Německu u více než 2 000 investorů, který provedla společnost Goldhub, zjistil, že "Když investoři v Německu nakupují zlato, mají tendenci tak dělat se záměrem chránit své bohatství a zároveň pozorně sledovat dlouhodobý výnos." Tato zjištění byla součástí i rozsáhlého celosvětového průzkumu s více než 12 000 investory s názvem "Analýza a informace o trhu se zlatem v maloobchodě se zlatem" z roku 2019.

Průzkum vysvětluje, jak lidé smýšlí o zlatě a co je motivuje, aby si ho koupili. V globálním průzkumu z roku 2019 bylo zjištěno, že "existuje jasné vnímání zlata jako bezpečného, ​​trvalého tradičního zdroje hodnoty". Dále zjistil, že "řízení rizika bylo hlavním spouštěčem investic do zlata v období 12 měsíců před průzkumem".

Za druhé, jen ve Švýcarsku má Německo největší počet soukromých investorů do zlata na obyvatele. Motivace velkého počtu německých investorů je proto obzvlášť významná. Komparativní bohatství německých investorů jim také umožňuje koupit více zlata. Průzkum zjistil, že 32 % Němců s vysokými příjmy koupilo zlato, ale co je ještě zajímavější, 19 % německých investorů s nízkými příjmy koupilo zlato. K tomuto německému trendu se přidávají postupně i ostatní země v EU a ve světě.

Nejvýznamnějším výstupem z průzkumu však bylo zjištění, že z 2 000 dotázaných lidí v Německu až 77 % respondentů uvažovalo o investování do zlata. V minulosti už 41 % nakupovalo zlato, ale dokonce i ti, kteří dříve zlato nekoupili by v roce 2019 o tom uvažovali.

Graf z průzkumu, zdroj: Goldhub

Vliv COVID-19 na cenu zlata

Od prvního momentu zveřejnění zprávy o šíření nového koronavirus z původního ohniska Číny do celého světa, se nepochybně změnilo i myšlení mnohých investorů napříč světem. Vliv aktuální situace byl různý podle typu sektoru. Největší propad se očekával a zrealizoval ve službách, cestovním ruchu, ubytovacích službách a jiných maloobchodních aktivitách.

Přijatá přísná březnová omezení mobility v některých zemích Evropy dočasně utlumila ekonomiku, a až postupným uvolňováním restriktivních opatření v červnu se ekonomika opět pomalu nastartovala a život se začal vracet zpět k normálu. Dané uvolnění opatření přineslo samozřejmě zvýšení mobility lidí, a nově i růst potenciálního rizika z 2. vlny pandemie. Některé regiony v Evropě, jako např. Severní Porýní-Vestfálsko, či dokonce Karvinsko-Ostravský region v Česku nebo Čadca u nás v ČR, nedávno znovu zavedli omezení a opětovné omezující opatření k zamezení nového šíření viru.

Jelikož obavy z druhé vlny přetrvávají a mnohé země v Evropě hlásí mírný nárůst míry infekce šíření COVID-19, mnozí investoři se tak logicky opět obracejí na své oblíbené bezpečné útočiště, s cílem zvýšené diverzifikace svého investičního portfolia v těchto nestabilních časech, aby chránili své bohatství.

Závěrem lze konstatovat, že pandemie v mnoha ohledech urychlila změny v současných investičních trendech a jen dále zvýšila již tak "vysoký apetit zejména po vzácném žlutém kovu – zlatě."

Ing. Ivan Duvač
Head of education - Phoenix Investor SK