Celosvětová krize způsobená pandemií COVID-19 změnila v posledních dvou letech životy lidí v mnoha směrech, a to i včetně způsobu, jakým nakupují nejen potraviny a produkty každodenní běžné spotřeby, ale hlavně jaký vztah mají ke svým financím, úsporám a zda vůbec mají dál investovat a do jakých finančních produktů. Zda budou některé nyní sledované změny v nákupním chování permanentní i po uvolnění restriktivních opatření, budeme umět posoudit až s odstupem času po úplném vítězství nad virem a skončením pandemie COVID-19.
V médiích je téma pandemické krize velmi atraktivní a sledované z mnoha úhlů, hovoří se o ní denně a pociťujeme její důsledky na svém vlastním spotřebním chování, ale i chování ostatních spotřebitelů a našich investorů. Do jisté míry je toto chování ovlivněno mainstreamovými médii, avšak je zde mnoho i jiných psychologických a ekonomických faktorů, které ovlivňují toto naše spotřebitelské chování. V období globální ekonomické krize se řada podniků dostává do jakéhosi začarovaného kruhu, ze kterého na první pohled není úniku. Podniky přestávají vyrábět obvyklé množství výrobků z důvodu, že odběratelé nežádají taková množství zboží jako během běžného období. Za touto skutečností není nikdo jiný než běžní spotřebitelé. V reklamách, ve zprávách a všech novinách se mluví o krizi a jejích důsledcích a příčinách, ale skutečnost, že právě naše společné spotřebitelské chování stojí za jejím udržováním a prohlubováním, si už málokdo z nás uvědomuje.
Změna nákupního chování investorů jako reakce na krizi
Když tedy zákazníci nakupují méně, firmy nevyrábějí dostatečné objemy produktů a musí následně redukovat stavy zaměstnanců z důvodu snahy udržení se na trhu. Spotřebitelé se pak rychle stávají nezaměstnanými, což vysoce ovlivňuje jejich nákupní chování, respektive mění jejich životní priority, a to se odráží na snížené poptávce po zboží či službách. Dopad ekonomické krize vyvolané pandemií COVID-19 pociťujeme každý takříkajíc na vlastní kůži. Jedná se především o omezenou koupěschopnost obyvatelstva, neochotu kupovat některé druhy zboží či služeb pro nejistotu z budoucího vývoje. Zároveň pokles zájmů a ztráta zaměstnání v první fázi pandemie vystřídala dlouho očekávaná inflace a růst cen energií a pohonných hmot.
Mnoho spotřebitelů i našich investorů pocítilo negativní ekonomický dopad pandemie COVID-19 na vlastní peněžence. Celková ekonomická nejistota vedla u mnohých ke snížení jejich výdajů za módu, služby, elektroniku a návštěvy restaurací. Výdaje na potraviny se zvýšily, když se spotřebitelé začali zásobovat trvanlivými potravinami a čistícími a ochrannými prostředky.
Také způsob, jakým naši investoři běžně nakupují, se změnil. Zatímco předtím, než vypukla pandemie, byl na vzestupu trend několika menších nákupů týdně, v posledních měsících lidé preferují jeden větší nákup týdně kvůli obavám z nákazy virem, jakož i očekávaným omezením otevíracích hodin nebo úplným zavřením provozů na dočasnou dobu. V nedávném průzkumu konaném firmou Oliver Wyman odpovědělo zhruba 60 % respondentů, že nakupují potraviny méně často, ale preferují větší balení. Fakt, že téměř 25 % dotázaných se v době pandemie necítí uvnitř kamenných obchodů dostatečně komfortně, by mohl být jedním z důvodů pro tuto změnu.
S uvolňováním omezujících opatření se nabízí otázka: Jaké ze změn budou mít dlouhodobější účinky na nákupní chování spotřebitelů? Vzhledem k tomu, že náročné ekonomické prostředí a dopady pandemie budou pravděpodobně po nějakou dobu ještě přetrvávat, stane se cena jednou z největších priorit spotřebitelů a prodejci tak budou mít jedinečnou šanci získat větší podíl na trhu. Na druhou stranu mohou být zákazníci méně ochotni obejít několik obchodů, aby obstarali vše potřebné, tedy mohou upřednostnit standardní obchod typu „supermarketu“, který nabízí vše, před omezeným výběrem zboží, které nabízejí maloobchodníci.
Jelikož spotřebitelé neplánují z důvodu vládních restrikcí tak časté návštěvy restaurací a obchodů jako dříve, tak podnikatelé a maloobchodníci hledají způsob, jak uspokojit zákazníkovu potřebu z pohodlí domova a prostřednictvím donáškových služeb. V uplynulých měsících zaznamenaly obchody také enormně zvýšený zájem o možnost nákupu produktů a služeb v online prostoru přes e-shopy nebo finanční služby přes online konzultace a poradenství, kdy ze dne na den přibylo velké množství zákazníků, kteří tento způsob nakupování zkoušeli poprvé. Zbývá jen zjistit, zda se bude jednat o změnu trvalou nebo zda se zákazníci vrátí do kamenných obchodů, jak naznačují aktuální data – minimálně v zemích, kde online nakupování nebylo před krizí příliš rozšířeno.
K zajištění návratu zákazníků z online prostoru do standardních kamenných obchodů, ale také opět do finančních institucí, a ke klasickému osobnímu kontaktu s finančním zprostředkovatelem a investičním poradcem, bude nezbytné implementovat kromě inovativních prvků i nová zdravotní a bezpečnostní opatření, která budou chránit nejen klienty, ale i zaměstnance obchodů a finančních institucí.
Závěrem lze konstatovat, že pouze čas nám napoví, zda daná probíhající změna nákupního chování spotřebitelů bude mít trvalý charakter. Jedna věc je jistá, a to, že dopady krize a pandemie budeme vídat ještě mnoho měsíců po ní a jedině rychlá adaptace na změnu bude klíčová k úspěšnému zvládnutí vzniklé situace a k přežití v konkurenčním prostředí. Pro detailnější pochopení chování spotřebitelů bude nutné znát i příčinu jednání spotřebitele, a to do velké míry ovlivňují i lidské potřeby a osobní preference. O tom se více dozvíte v některém z dalších článků na blogu…
Ing. Ivan Duvač
PXI ACADEMY
