Co inflace znamená a jak ovlivňuje každého z nás? Těmto otázkám jsme se již věnovali v dostatečné míře na jaře letošního roku či v létě roku 2021 v konkrétních článcích na našem webu.

Podle relevantních údajů z Českého statistického spotřebitelské ceny rostly již dvacátý měsíc za sebou, od ledna výrazným tempem. Nejvýznamnější výdajové položky českých domácností: potraviny a náklady na bydlení včetně energií byly meziročně rekordně drahé.

Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku vyjadřuje procentuální změnu cenové hladiny ve vykazovaném měsíci daného roku oproti stejnému měsíci předchozího roku (říjen 2022) 15,1 % a průměrná úroveň zdražování z měsíce na měsíc v letošním roce  2022 je 0,8 %. Meziročně inflace od ledna loňského roku bez přestávky rostla do minulého měsíce a dosáhla nejvyšších hodnot od začátku tisíciletí, poslední maximum bylo v 09/2022 18 % a momentálně dosahuje 15,1%, viz graf níže.

Inflace v sousedních zemích, které nejsou součástí eurozóny, nadále rychle roste. V září 2022 vystoupila v Polsku na 17,2 %, v na Slovensku 14,2 % a v Maďarsku dokonce na 20,1 %. Rakousko dosáhlo historického rekordu po 47 letech na úrovni 10,5 % ze září.

V českých bankách je více než 3 biliony Kč

Inflace v České republice dosáhla za 22 let téměř 90 % a za posledních 20 let ubrala kupní síle peněz v České republice téměř polovinu (podobně je to i na Slovensku). A právě proto jen málokterý Čech dokázal své volné zdroje ochránit před růstem cen, tím že je rozumně investoval na kapitálové trhy nebo do realit. Cenová hladina v České republice, ale i v okolních zemích jako Slovensko, Polsko či Maďarsko se za ostatní dvě dekády více než zdvojnásobila. Průměrná inflace tak dosáhla cca 5 % ročně. Zboží a služby, které si mohl Čech koupit před 20 lety za ekvivalent 2 500 Kč, dnes stojí zhruba 5 300 Kč. Jinak řečeno, kupní síla peněz klesla za tuto dobu o zhruba 55 %. Průměrná česká domácnost své volné zdroje před takovým vývojem inflace nedokázala vůbec ochránit.

Pozitiva či negativa inflace

Inflaci lze interpretovat jako dobrou nebo špatnou věc, v závislosti na tom, na kterou stranu se postavíme a jak rychle ke změně dojde. Například jednotlivci s hmotným majetkem mohou vidět určitou inflaci, která zvyšuje hodnotu jejich aktiv, která mohou prodávat vyšší rychlostí. Kupci těchto aktiv však nemusí být spokojeni s inflací, protože se od nich bude vyžadovat více peněz. Dluhopisy indexované inflací jsou další oblíbenou možností, jak mohou investoři profitovat z inflace. Lidem držícím hotovost se nemusí líbit ani inflace, protože to narušuje hodnotu jejich držby hotovosti. Investoři, kteří chtějí chránit svá portfolia před inflací, by měli zvážit třídy aktiv zajištěných inflací, jako je zlato, jiné vzácné kovy, komodity a cenné papíry, investování do nemovitostí.

Pro boj proti tomuto makroekonomickému pojmu vstupuje příslušná měnová autorita v zemi, jakou je v ČR ČNB nebo v EU ECB, která přijímá nezbytná opatření k udržení inflace v přípustných mezích a pro zajištění hladkého chodu ekonomiky.

Rada guvernérů se rozhodla na posledním říjnovém zasedání zvýšit tři klíčové úrokové sazby ECB o 75 bazických bodů. Úroková sazba hlavních refinančních operací a úrokové sazby jednodenních refinančních a jednodenních sterilizačních operací se tak s účinností od 2. listopadu 2022 zvyšují na 2,00 %, 2,25 % a 1,50 %.

Cílem říjnového rozhodnutí Rady guvernérů ECB o očekávaném dalším zvyšování úrokových sazeb je zajistit včasný návrat inflace k jejímu střednědobému inflačnímu cíli na dlouhodobé průměrné úrovni 2 %. Budoucí rozhodnutí Rady guvernérů o měnově politických sazbách budou vycházet z výhledu dalšího vývoje inflace a hospodářství a budou přijímána průběžně, ze zasedání na zasedání.

Aktuální inflace v eurozóně je nadále příliš vysoká a nad úrovní stanoveného cíle zůstane určitě delší dobu. V září dosáhla průměrná inflace v eurozóně 9,9 %. Příčinou šíření a růstu cenových tlaků a zvýšení inflace v posledních měsících byly prudce rostoucí ceny zejména energií a základních potravin, přetrvávající konflikt na Ukrajině, nabídková omezení a postpandemické oživení poptávky, jakož i výpadky dodávek čipů z Číny.

Inflaci tedy můžeme vnímat jako kvantitativní měření míry, jakou se v určitém období zvyšuje průměrná cenová hladina koše vybraného zboží a služeb v ekonomice. Je to nárůst všeobecné úrovně cen, kdy za jednotku měny nakupujeme skutečně méně než v předchozích obdobích. Inflace, často vyjádřená v procentech, tedy naznačuje pokles kupní síly národní měny (v případě ČR CZK). Inflaci lze porovnat s deflací, ke které dochází, když ceny místo toho klesají.

Pro naše společnosti ve skupině Phoenix Investor Group je téma inflace velmi aktuální již mnoho let a neustále je s našimi zákazníky diskutováno na klientských setkáních námi dobře vyškolenými investičními poradci(VZ). Své zákazníky dostatečně informujeme, jaké formy a možnosti finančních nástrojů umí ochránit volné finanční prostředky vůči inflaci prostřednictvím námi nabízené široké škály finančních produktů, ať už fondů kolektivního investování (PF/ETF),nebo nákupem fyzického zlata s možností i na splátky.

Ing. Ivan Duvač
PXI ACADEMY